H R A N I C E - K A L E N D Á R I U M
P R A V Ě K
@ Území dnešního města a jeho okolí bylo osídleno již v pravěku. Nejstarší nálezy jsou ze starší doby kamenné - paleolitu (tábořiště pravěkých lovců pod Kobylankou). Osídlení je doloženo i v eneolitu, mladší a pozdní době bronzové.
1 0 0 0 - 1 2 0 0
@ Před koncem 12. století již v místech dnešních Hranic pravděpodobně existovala nějaká osada jako centrum hranického újezdu (při soutoku Veličky a Bečvy).
@ K roku 1169 se hlásí listina, jímž měl olomoucký kníže Fridrich darovat rajhradskému klášteru "jako věčné věno místo, které se obecně nazývá Hranice [Granice vulgo dicitur]. Jakýsi totiž poustevník, jménem Jurik, životem a mravy následování hodný, jehož také život a mravy následuje důstojná pověst, mně prostřednictvím mé manželky Alžběty vyložil, jak daleko samo strašlivé místo z pusté samoty kácením dubů a přípravou polí osídlil." Listina je falzem z počátku 13. století, pravděpodobně však odráží reálný stav.
1 2 0 0 - 1 3 0 0
@ K roku 1201 se hlásí další falzum, podle něhož moravský markrabě Jindřich Vladislav daroval Hranice (Hranicz) klášteru v Hradišti u Olomouce. Faktem je, že na počátku 13. století se hranického újezdu rajhradských benediktinů zmocnili hradišťští premonstráti. Smlouvou z roku 1222 se klášter v Rajhradě vzdal nároků na hranický újezd (de Rayngicz) ve prospěch kláštera v Hradišti.
@ Listinou z roku 1251 povolil Přemysl Otakar jako moravský markrabí hradišťskému klášteru vysadit Hranice na město (civitatem in Hranicz). I tato listina je ovšem padělkem. Hranice byly v té době pravděpodobně trhovou vsí. Tehdy byl také zřejmě zřízen první kostel sv. Jana Křtitele (na dnešním Školním náměstí vedle fary).
@ Roku 1276 dovolil hradišťský opat lokátoru Thamovi, aby vysadil Hranice (Alba Ecclesia) na město. Ten ovšem zřejmě ještě před dokončením práce zemřel, takže roku 1292 byl tímtéž úkolem pověřen lokátor Gerlach. Na konci 13. století se tedy Hranice staly městem - tj. sídlem s městskými právy.
1 3 0 0 - 1 4 0 0
@ Hradišťský klášter (i zeměpanská vrchnost) hranické panství zřejmě častěji zastavoval. V roce 1296 jej např. hradišťský opat dal levobočku Přemysla Otakara II. - vyšehradskému proboštovi a českému kancléři Janovi († již 1296).
@ Roku 1398 markrabě Jošt Lucemburský zastavil Hranice (Weissenkirchen) Mikuláši Tunklovi, tehdy se poprvé připomíná existence tvrze (bývá lokalizována do míst dnešního zámku).
1 4 0 0 - 1 5 0 0
@ Za zmatků husitsko-katolické občanské války se Hranic někdy v letech 1427-1428 zmocnil Jan Tovačovský z Cimburka, což bylo o něco později legalizováno tím, že panství získal jako zástavu od markraběte Albrechta Habsburského.
@ Roku 1431 potvrdil Jan z Cimburka hranickým měšťanům jejich privilegia, město bylo v té době opevněno hliněnými valy a dřevěnými plaňkami.
@ Před rokem 1465 byly vybudovány kamenné hradby a místo tvrze vystavěn hrad. Kolem roku 1464 zdědil panství Janův syn Ctibor Tovačovský z Cimburka, který je roku 1470 postoupil Albrechtovi Kostkovi z Postupic. Roku 1475 získali Hranice do zástavy Vilém a Jan z Pernštejna. Smlouvou z roku 1491 je ("z dávna jiným jménem Biely Kostel německým hlaholem") Vilém z Pernštejna získal do dědičného vlastnictví, což bylo potvrzeno roku 1499, kdy mu bylo panství zapsáno do zemských desek.
1 5 0 0 - 1 6 0 0
@ Roku 1507 se panství ujal Vilémův syn Jan z Pernštejna (†1548), který po roce 1514 nechal přestavět hrad vybudovaný Cimburky.
@ Roku 1522 vydal Jan z Pernštejna Zřízení města Hranic, jímž se město řídilo až do počátku 17. století.
@ Roku 1547 koupil Hranice Václav Haugvic z Biskupic, aby jej hned roku 1553 prodal Janu Kropáčovi z Nevědomí, který jako první majitel města v Hranicích trvale sídlil. Přestavěl hrad v trojkřídlý zámek.
@ Roku 1568 zasáhla Hranice v několika vlnách morová epidemie, jejíž obětí se roku 1572 stal i Jan z Nevědomí. Panství zdědila jeho dcera Anna (†1585), provdaná za Jana z Kunovic.
@ Asi roku 1571 byla vystavěna věž radnice.
@ Roku 1588 se dědictví po rodičích ujal Jan Jetřich z Kunovic.
@ Roku 1593 zasáhla město velká povodeň. Téhož roku bylo publikováno první vyobrazení Hranic:
@ Roku 1600 prodal Jan Jetřich z Kunovic Hranice svému švagrovi Zdeňku Žampachovi z Potštejna, za jeho vlády nabyl zámek dnešní podoby (nepočítáme-li likvidaci jedná zámecké věže roku 1829 a 1846).
@ Napjatá situace mezi majitelem města a jeho poddanými pokračovala i po roce 1609, kdy panství koupili Karel Pergar z Pergu a jeho žena Kateřina Onšička z Bělkovic. Roku 1612 se majitelem panství stal Václav Mol z Modřelic.
@ Roku 1621 byl Václavu z Modřelic jako exponentovi stavovské politiky na Moravě zabaven nemovitý majetek a Hranice věnoval roku 1622 císař Ferdinand II. Františkovi kardinálovi z Dietrichsteina "za náhradu utrpěné škody na jeho panstvích a ku jeho rozkoši".
@ Roku 1624 zasáhla město morová rána, která v kombinaci s válečným běsněním přivedla Hranice na pokraj zkázy.
@ V dalším průběhu třicetileté války se Hranice přidaly na stranu protihabsburské koalice, roku 1627 však byly dobity císařskou armádou - vůdcové odboje byli popraveni a městu byla konfiskována privilegia.
@ Roku 1629 kardinál Dietrichstein městu vrátil jeho privilegia a polepšil jeho znak.
@ Roku 1636 zdědil panství kardinálův synovec Maxmilián z Dietrichsteina (†1655).
@ Roku 1637 udělil Maxmilián z Dietrichsteina správní řád židovské náboženské obci.
@ Podle soupisu z roku 1644 bylo v Hranicích celkem 288 usedlostí (mimo židovských vrchnostenských) - 127 domů ve vnitřním městě (89 obydlených a 38 pustých) a 161 na předměstí (34 obydlených a 127 pustých).
@ V letech 1643-1645 bylo město obsazeno a vyrabováno švédskou armádou.
@ Roku 1655 zdědil Hranice Ferdinand z Dietrichsteina (†1698).
@ Od roku 1676 jsou Hranice jako součást panství Lipník nad Bečvou - Hranice zařazeny do Přerovského kraje (od roku 1785 se sídlem v Hranicích)
@ Roku 1680 zasáhla Hranice další morová epidemie.
@ Roku 1698 zdědil panství Leopold z Dietrichsteina (†1708).
1 7 0 0 - 1 8 0 0
@ Roku 1708 zdědil Hranice Valter Xaver z Dietrichsteina (†1738).
@ Roku 1714 zasáhla Hranice velká povodeň.
@ Roku 1738 zdědil Hranice Karel Maxmilián z Dietrichsteina (†1781).
@ Rolu 1764 byl vysvěcen nový farní kostel Stětí sv. Jana Křtitele (na dnešním Masarykově náměstí).
@Roku 1771 bylo v Hranicích 2 262 obyvatel (mimo židovskou obec).
@ Roku 1781 zdědil panství Karel Jan z Dietrichsteina (†1808).
@ Roku 1783 bylo sídlo přerovského kraje přeloženo z Olomouce do Hranic (do Pernštejnského domu, dnes Komerční banka na náměstí TGM).
@ Roku 1784 byla vybudována silnice mezi Drahotušemi, Hranicemi a Bělotínem.
@ Roku 1785 vznikla v Hranicích poštovní stanice, téhož roku zahájila výrobu hranická fajánsová manufaktura (její provoz byl zastaven roku 1797).
@ Roku 1786 císař Josef II. počet týdenních trhů rozšířil na dva (místo čtvrtečního se konaly trhy v úterý a v pátek).
@ Roku 1808 zdědil Hranice František Josef z Dietrichsteina (†1854).
@ Roku 1811 založil v Hranicích Josef Gallaš první veřejnou knihovnu na Moravě.
@ Roku 1834 bylo v Hranicích 5558 obyvatel (z toho 696 Židů).
@ Roku 1843 začal výstavba železniční dráhy.
@ Roku 1844 zahájila provoz textilní továrna Heller (od 1948 Karnola, zrušena roku 1992).
@ Roku 1848 bylo zrušeno vrchnostenské poddanství a vytvořeny samosprávné obce: Hranice jako součástí panství Hranice - Drahotuše, židovská náboženská obec pak vytvořila samostatnou politickou obec Hranice - Obec Židovská (Weisskirchen - Israelitische Gemeinde).
@ Roku 1850 vzniká okres hranický (od 1868 politický okres) a Hranice se stávají sídlem okresního hejtmanství pro okresy hranický, lipenský, budišovský a bystřický. V čele městské samosprávy stojí od roku 1850 starosta.
@ Roku 1853 začala výstavba vojenské akademie (Cavallerie-Schule-Escadron).
@ Roku 1858 zdědila hranický zámek Gabriela z Dietrichsteina, provdaná z Hatzfeld-Wildenburg (†1909).
@ Roku 1866 proběhla Hranicemi poslední cholerová epidemie.
@ Roku 1871 bylo v Hranicích otevřeno reálné gymnázium.
@ Roku 1891 byla otevřena všeobecná veřejná nemocnice v Hranicích (na místě dnešního SOUS).
1 9 0 0 - 2 0 0 0
@ Roku 1904 zahájila provoz Městská plynárna.
@ Roku 1905 bylo otevřeno Městské muzeum (zrušeno 1960, instalace byla zachována)
@ Roku 1919 byla politická obec Hranice - Obec Židovská spojena s městem Hranice.
@ Roku 1921 bylo v Hranicích 9303 obyvatel (7641 Čechů, 1038 Němců, 195 Židů ad.)
@ Roku 1924 byla dokončena elektrifikace města.
@ Roku 1937 začala výstavba nové veřejné nemocnice.
@ Roku 1942 byli členové židovské náboženské obce deportováni do koncentračních táborů, téhož roku byl zahájen provoz Beskydského divadla (působilo ve městě do roku 1947).
@ Roku 1948 byla otevřena nová nádražní budova.
@ Roku 1949 vzniká okres Hranice.
@ Roku 1950 žilo v Hranicích 11 757 obyvatel
@ Roku 1956 byla v Hranicích otevřena první samoobsluha (na dnešním Pernštejnském náměstí, naproti zámku).
@ Roku 1958 byl otevřen stadion TJ Sigma.
@ Roku 1960 se Hranice stávají součástí okresu Přerov.
@ Fotografie z okupace Hranic vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968:
@ Roku 1989 bylo založeno Kulturní sdružení Unarclub.
@ Roku 1976 se součástí Hranic stává město Drahotuše a v téže době také obce Velká, Lhotka, Rybáře, Valšovice, Slavíč, Středolesí, Uhřínov (a také Olšovec a Boňkov, které se roku 1990 znovu osamostatnily).
@ Roku 1991 žilo v Hranicích 16 967 obyvatel.
@ Roku 1993 byl městu udělen prapor.
@ Roku 1997 zasáhla město velká povodeň.
@ Roku 1998 přesídlil Městský úřad z budovy radnice na rekonstruovaný zámek.
@ Roku 1999 proběhl zápas mezi novým vedením Radnice a skupinou Příjemný úder.
@ Roku 2000 se nizozemská fa Philips rozhodla vystavět v Hranicích velikou továrnu na výrobu televizních obrazovek, která nadlouho změní tvář města.
2 0 0 0 - 2 1 0 0
@ ...